Karlův most v kostce

Konstrukce mostu

Most je 515 metrů dlouhý a jeho šířka je 9,40 až 9,50 m. Výška vozovky je 13 m nad normální hladinou. Je tvořen šestnácti oblouky. Ve své délce je třikrát zalomen a proti proudu je nepatrně vypouklý. Mostní pilíře nebyly založeny až na skálu, protože ležela příliš hluboko. Spolehlivé záznamy o způsobu založení mostních pilířů se nezachovaly. V literatuře je u tohoto tématu mnoho rozporných domněnek. K určení přesného způsobu založení by mohl přispět průzkum přímo v místě základů, prováděný v roce 2005. Most je doplněn třemi věžemi. Na Malé Straně jsou to větší a menší Malostranská mostecká věž. Na straně Starého Města pak Staroměstská mostecká věž. Staroměstská věž nestojí na krajní opěře mostu, jak je u mostních věží obvyklé, ale na prvním vnitřním pilíři. Staroměstská opěra mostu je dnes zabudována ve sklepích domu čp. 193.

Dějiny stavby

Předchůdci Karlova mostu

Od pravěku lidé přecházeli řeku Vltavu v dnešním centru Prahy přes několik brodů. Jeden z nich se táhl od dnešní paty Mánesova mostu na Starém Městě (Náměstí Jana Palacha) šikmo na druhou stranu k dnešní Hergetově cihelně. Později byl na místě dnešního Karlova mostu postaven most dřevěný, který byl ale roku 1157 stržen povodní. Poté dal král Vladislav II. vybudovat první pražský kamenný most, který byl dokončen v roce 1172 a dostal jméno po králově manželce Juditě. Toto dílo zničila povodeň 3. února 1342. Základní kámen nového kamenného mostu položil Karel IV. 9. července 1357, v 5:31 hodin ráno. Bylo to prý z toho důvodu, že tomuto datu zrovna odpovídala příznivá konstelace hvězd (konjunkce Slunce se Saturnem) . Jiný výklad si všímá toho, že datum odpovídá sledu lichých čísel od jedné do devíti a zpět. Tedy 1-3-5-7-9-7-5-3-1.

Karlův most - převzato z http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Karl%C5%AFv_most-2.jpg

Stavbu započal Petr Parléř, kterému v té době bylo 24 let a přišel ze Švábského Gmündu. V Praze už zůstal a v roce 1399 zde zemřel. Poté stavbu převzali jeho pokračovatelé a most byl v roce 1402 dokončen. Mnohokrát byl ohrožován povodněmi, a to již v průběhu stavby. Bylo to v letech 1359, 1367, 1370, 1373 a 1374. V červenci 1432 veliká povodeň zaplavila větší část Starého Města, bylo zbořeno 5 pilířů mostu. Most byl poté opravován až do roku 1503, tedy celých 71 let. Další povodně ohrožovaly most v letech 1655, 1784, 1845, 1872 a 1890. Války mostu příliš neublížily. Na mostě se v průběhu dějin odehrály i zlé činy. Václav IV. dal do řeky svrhnout tělo umučeného generálního vikáře Jana Nepomuckého. Na místě svržení Jana Nepomuckého z mostu se nachází v kamenném zábradlí malý kovový křížek.

Povodeň 1784

V únoru 1784 stržené vory a ledy ucpaly oblouky mostu a voda podemlela pilíře. Zřítilo se přední zhlaví pilíře, na němž stála vojenská strážnice. Celkem pět mostních pilířů bylo silně poškozeno. Rekonstrukční práce vedl inženýr Herget spolu s navigačním stavebním ředitelem Františkem Traxalem. Po odstranění porušeného zdiva byly základy zpevněny novými pilotami, které se do dna zatloukaly ručními beranidly. Na piloty byl nasazen dřevěný rošt a na něj pokládány mlýnské kameny.

Povodeň 1890

V září 1890 protrhly most klády z utržených vorů, které se o Karlův most zarazily a bily do jeho pilířů. 4. září o půl šesté ráno spadly dva oblouky mostu a o půl desáté se zřítil další oblouk. Byly to oblouky pátý, šestý a sedmý (počítáno od strany malostranské).

Po dva roky nahrazovala zbořené části dřevěná konstrukce. Při opravě již byla použita nová metoda – pilíře se nově zakládaly na železných kesonech. Při opravě se uvažovalo i o tom, že zřícené tři klenby budou nahrazeny dvěma, aby se usnadnil průtok vody. Nakonec však zvítězila zásada zachování původní podoby mostu. Obnova zřícené části mostu byla dokončena 19. listopadu 1892. V dalších letech (1902–1904) se postupně původní pilíře zpevňovaly menšími kesonovými věnci, spuštěnými kolem základů.

Generální oprava 1965–1978

Stavební průzkum v letech 1966–1967 ukázal, že most ohrožují zejména trhlinky, jimiž vnikala do konstrukcí dešťová voda se solí ze zimních posypů vozovky. Rozevírání mostu mělo proto být zastaveno soustavou kotev, po délce byla v železobetonové desce uložena síť táhel. Teplotní změny a pronikání vody měly omezit vrstvy izolací. V celém plášti byly vyměněny poškozené pískovcové kvádry. Předchozí asfaltový povrch, zřízený ve 20. letech 20. století, nahradily štípané pásky žuly. Most byl od dokončení rekonstrukce vyhrazen pouze pro pěší. Náklad na celkovou opravu činil asi 50 milionů korun. Většina pískovcových kvádrů již v dnešní době není původních, tedy ze 14. a 15. století. Nově vyměněné kvádříky jsou šedé nebo jasně žluté. Původní kameny jsou pak na povrchu silně erodované a některé z nich nesou na svém povrchu kamenické značky (např. pilíř v korytu Čertovky, třetí pílíř na straně Starého Města).

Sochy a sousoší

Původně byl most bez výzdoby. Později byl na něj umístěn kříž s Ježíšem Kristem a od 17. století bylo postupně na most umístěno celkem 30 převážně barokních soch a sousoší. Ty jsou postupně nahrazovány kopiemi.Podrobné informace o sochách na Karlově mostu najdete v sekci Karlův most - Sochy. Fotografie soch v sekci Karlův most fotogalerie

Zdroj: Wikipedie.cz

paticka
© 2006 - 2017 Nasepamatky.cz | Validní: XHTML & CSS | Všechna práva vyhrazena