Mostecké věže

Staroměstská mostecká věž

Na prvním pilíři Karlova mostu stojí Pozoruhodná mostní věž, nejkrásnější středověká věž v Evropě, významná svou plastikou s ojedinělými sochami stavebníků věže. Byla postavena v poslední čtvrtině 14. století podle návrhu stavitele mostu Petra Parléře. Průchod věží zajišťovala brána a padající mříž. Pod věží jsou sklepy, užívané původně jako vězení, stejně jako místnosti ve věži.

Staroměstská mostecká věž - převzato z http://www.accommodationinczech.com/info_files/photos/star_v.jpg

Nad jižní stranou brány jsou na věži znaky zemí říše Kala IV., mezi nimi i Zhořelce a Dolní Lužice, podle nich lze poměrně přesně odhadnout, kdy byla spodní část věže dokončena. Tyto dvě země totiž získal Karel IV. v roce 1373, ale už roku 1379 se tyto země od Koruny české oddělily. Kromě toho se tu nachází i motiv ledňáčka v kruhu závoje, symbolu Václava IV.

V prvém patře na reliéfu mostních oblouků se nachází socha sv. Víta, patrona mostu. Po jeho stranách sedí postavy budovatelů věže, Karla IV. a Václava I. Oba mají na hlavě císařskou korunu. Proto musely sochy vzniknout až po smrti Karla IV. ale ne po roce 1400, kdy byl Václav císařského titulu zbaven. Tyto postavy jsou autentickými portréty od Petra Parléře a představují tím unikát, který nemá ve světě obdoby.

Nad touto trojicí se nachází štít se svatováclavskou orlicí a socha lva. Ještě výše jsou sochy sv. Prokopa, patrona země české, a Zikmunda, patrona Lucemburků. Sochy jsou vynikajícími díly středoevropského sochařství konce 14. století.

Zadní strana věže byla původně plasticky zdobena, stejně jako přední, a to postavou P.Marie se socha císaře Karla IV. a jeho chotí Elišky Pomořanské, ale poničili ji Švédové při obléhání v roce 1648.

V průjezdu věže je Parléřova síťová klenba, která místo svorníku českou korunu. Klenba byla provedena po roce 1373.

V letech 1874 – 1878 byla věž opravena Josefem Mockerem a dostala při tom dnešní střechu.

Malostranské mostecké věže

Dnešní konfigurace malostranských mostních věží není původní. Brána, opatřená znaky zemí Václava IV. – nižší brána, vznikla na místě starší, nepochybně ještě románské stavby, která se připojovala na jižní, nižší mosteckou věž. Je jinak směrově orientována. Původně patřila ke zbytkům opevnění Juditina mostu z počátku druhé poloviny 12. století. Zevní úprava věže se zbytky rustikované omítky, okenními šambránami, štíty a střechou pochází z doby renesanční úpravy roku 1591.

Malostranské mostecké věže - převzato z http://www.accommodationinczech.com/info_files/photos/mst_vez.jpg

Brána mezi věžemi sestává ze dvou gotických rovnoběžných hrotitých arkád, které jsou na obvodu oblouků zdobené kraby a na vrcholec kytkami. Horní okraj je opatřen cimbuřím a plochy brány jsou zdobeny znaky. Na straně přivrácené k mostu jsou od leva doprava: lucemburský lev, český lev a moravská orlic. Pod nimi je dvakrát znak Starého Města pražského. Na druhé fasádě blíže k Malé Straně je mezi cimbuřím znak Vratislavska, český lev a znak Dolní Lužice. Pod nimi je pak znak Starého a Menšího Města pražského. Podle znaků, vyznačující rozsah moci českého krále, jak byla ustavena roku 1411, vznikla mostní brána pravděpodobně v tomto roce.

V letní sezóně je přístupná veřejnosti.

Druhá, vyšší mostní věž je nejmladší stavební součástí mostu a byla postavena po roce 1464 pravděpodobně z podnětu krále Jiřího z Poděbrad. Stojí nejspíš na místě starší románské věže a je vzácnou stavební památkou pražské pohusitské gotiky. Její architektura a stavební výzdoba ukazuje bezradnost tohoto období a navazuje na koncepci Parléřovy Staroměstské Mostecké věže. Výklenky na průčelí ukazují na neprovedenou sochařskou výzdobu, která tu asi měla být. Bez ní je hmota věže chudá, ale i přesto je ozdobou mostu a s protější nižší věží tvoří jedinečný rámec jeho malostranského vstupu.

V letní sezóně je přístupná veřejnosti.

© Anna Hurtová

paticka
© 2006 - 2017 Nasepamatky.cz | Validní: XHTML & CSS | Všechna práva vyhrazena